Sunny (kapitola 11)

29. června 2014 v 9:00 | Evik |  Psaní

"Jé, ahoj Isley!" pozdravila Pearly a hned se chlubila perníkovým srdcem, které dostala. Oliver zase Sunny ukazoval odřené koleno.

"Šmarja panno, cos dělal?" podivila se Isley a Oliver začal vysvětlovat, jak mu uletěl balónek a on se za ním hnal a upadl.

"Ještě, že byl po ruce Swain a dal mu první pomoc!" dodala záhadně Pearly. Swaina její pochvala potěšila, ale mávnul rukou, jako že to nic nebylo. Přece šlo jenom o odřené koleno. Jenže pro Pearly znamenalo i odřené koleno jejího syna hrozivou katastrofu, před kterou ji Swain ochránil. Tedy tak to alespoň vyznělo a tak si to přeložila Sunny.

Mezi stánky se objevila skupinka policistů, velkých svalnatých chlápků v černých bundách. Swain okamžitě zbystřil: "Co se děje? Nestalo se něco někomu?" Isley ihned nenápadně žďoubla do Sunny, která zasyčela: "Já vím!" Bohužel, Pearly si jejich posunku všimla.

"Vy s tím máte něco společného?" hned očekávala to nejhorší.

"My ne, ale Fenmore možná …" přiznala Sunny. Pearly se zamračila: "Co má Fenmore společného s těmi policisty?"

Sunny rozpačitě rozhodila rukama: "Však znáš Fenmore." Její slova se hned potvrdila, když se k nim nasupeně přihnal Fenmořin nevlastní táta.

"Kde je ta holka jedna mizerná?!" zvolal ještě dřív než pozdravil a podíval se přímo na Sunny. Šel z něho opravdu strach.

Swain se už, už chtěl do hovoru vmísit a muže uklidnit, ale rázná Isley byla rychlejší: "Jestli jste někoho ztratil, támhle nahoře je můj táta, můžete si tu osobu nechat vyhlásit. A pokud vás mohu požádat, nekřičte na moji kámošku!" Fenmořin táta chvíli zůstal stát na místě a nasupeně soptil.

"Promiňte, pane, ale chováte se velice neslušně. Myslím, že byste měl jít, odkud jste přišel," Swain se konečně dostal ke slovu. Fenmořin otec se očividně nehodlal dohadovat s někým silnějším, než je on sám a tak raději ustoupil a odešel stejně naštvaně, jako přišel.
"Asi Fenmore zabiju!" poznamenala tiše Sunny.

"Co Fenmore provedla?" Oliver se hned dožadoval vysvětlení, ale Pearly ho zarazila: "Myslím, že to radši ani nechceme vědět! Ty její Greanpeace akce!" Sunny se zatvářila trochu zahanbeně. Swain jí pomohl a ona mu teď musela být vděčná, což se jí ani trochu nelíbilo.

Oliver si všimnul, že holky za zády drží svoje barevné růže.

"Kde jste to vzaly?!" zvolal a zatáhl Sunny za ruku. I Isley si vzpomněla na růži, kterou celou dobu držela v ruce.

"Vystřelily jsme to," Sunny pokrčila rameny, jakože o nic nejde, ale Isley ji opravila: "Ona to vystřelila," a ukázala přitom na Sunny, která se trochu začervenala.

"Já bych chtěl taky takovou," Oliver si zálibně prohlížel stříbrnou květinu.

"Potom ti jednu vystřelím, ale teď půjdeme do toho slíbeného hradu hrůzy. Půjdete s náma, holky?" Swain se obrátil na Sunny s Isley. Sunny už vymýšlela, jak odmítnout, ale Isley ji předběhla: "Určitě, moc rády. Pro vás můžu zařídit jízdu zadarmo." Oliver zajásal. Jenže, ještě než se stačili někam pohnout, objevila se Daffodil.

"Ahoj, tati," promluvila tím nejméně pohrdavým tónem, který od ní Sunny doposud slyšela, "potřebovala bych stovku, prosím." Swain si založil ruce a po krátkém rozmýšlení řekl: "Dám ti ty peníze, ale půjdeš s námi do domu hrůzy."

"Já nejsem malý děcko!" obořila se na něj, ale Swain se zdál být neústupný. Když Daffodil ujistil, že jí peníze nedá, pokud nepůjde, rozhodla se "složit nejvyšší oběť" a strávit deset minut se svým otcem.

Teď nastala nejproblematičtější část - přesvědčit Pearly, aby šla. Naštěstí Oliver tak žadonil, že se skoro rozplakal a tak Pearly nakonec souhlasila. Do první řady si sedli Swain a Pearly, mezi ně se vměstnal Oliver. Za ně se usadila naštvaná Daffodil. Isley se zastavila před vozíkem a pak se otočila na Sunny: "Až po tobě." Záměrně Sunny donutila sedět vedle Daffodil.

Isley šibalsky mrkla na obsluhu a jejich vozík se rozjel, i když nic nezaplatili. Ocitli v temném tunelu plném pavučin. Kolem se ozývaly děsivé zvuky. Pearly se vystrašeně otřásla ale Isley se k ní naklonila: "Nebojte, já jsem to pomáhala stavět a nic z toho není pravé." Pearly se donutila ke statečnému úsměvu, ale moc ji to neuklidnilo.

Daffodil si nevšímala příšer, které se začaly objevovat kolem a zatvrzele si s někým smseskovala.

"Ehm, já jsem Sunny," Sunny se pokusila navázat rozhovor. Zrovna v té chvíli jí před obličej skočila kostra a Sunny se tak, tak udržela, aby nevykřikla. Daffodil jenom zamručela.

"Já jen, že bychom se mohly aspoň trochu seznámit," Sunny se pokoušela donutit Daffodil něco říct. Doufala, že zjistí víc o Swainovi, ale Daffodil nabručeně odsekla: "Hele, já vím, že se snažíš být milá a že seš prostě normální hodná dcera, dokonalost sama. Snažíš se se mnou dokonce vyjít, abys své mámě udělala radost. Chápu to, ale já se s tebou kamarádíčkovat nehodlám, jasný? Tak to prostě vzdej!"

Sunny po Daffodiliných slovech úplně zamrazilo. Tak chladnou a nepříjemnou osobu nepoznáte každý den. Dost jí připomínala Coy, obě se chovaly podobně. Na zbytek jízdy se Sunny zaměřila už výhradně na Isley.

Jakmile jízda skončila, Daffodil přišla k Swainovi a nastavila ruku. Neochotně jí dal stokorunu. Bylo jasné, že potřebuje cigarety, pití nebo něco horšího. Jenže se podřídila Swainovu přání a on svoje slovo musel dodržet. Hned, jak jí Swain dal peníze, beze slova odešla. Pearly trhalo srdce, když viděla smutek ve Swainových očích.

"Kdo že tu chtěl vystřelit tu růži?" Swain rychle změnil téma. Oliver se nadšeně přihlásil. Vyrazili ke střelnici.

"Dobře, tak tedy, o co šlo s tou Fenmore? Co má zase za průšvih?" Pearly se konečně dost uklidnila na to, aby si to vyslechla. Sunny se zhluboka nadechla: "Protest proti týrání zvířat v cirkuse."

"Asi tucet podivínů - nic proti Fenmore - se přicvaklo poutama ke mřížím od klecí. Ti poldové je nejspíš přišli odříznout," dovysvětlila Isley. Sunny souhlasně kývala hlavou.

"Tím se nestresujte, nějaký protesty proti cirkusu zkouší v každým druhým městě, kdyby se s tím cirkusáci zaobírali, tak nemaj čas na nic jinýho," dodala ještě Isley, aby Pearly uklidnila. Swain je sice poslouchal, ale stihnul si přitom koupit tři výstřely.

"Její táta vypadal dost naštvaně. Dělává tohle často?" vyzvídal. Sunny pohlédla přímo na něj, aby jejím slovům dodala určitou sílu: "Není to její opravdovej táta. Její rodiče se rozvedli a její pravej táta žije v Americe a nestará se o ni. Doug je nevlastní."

"S nevlastními rodiči a nevlastními dětmi to není vždy jednoduché," prohodil a jeho pohled se naplnil takovou upřímností, že se z toho Sunny skoro podlomila kolena. Předtím se snažila znít jízlivě, ale jeho oči v ní probudily špatné svědomí a tak přistoupila blíž k pultu a potichu, aby to slyšel jen on, zašeptala: "Oliver má rád zelenou a máma bílou. Ta zbraň je cinknutá, musíte mířit o dva cenťáky napravo." V jeho obličeji postřehla překvapení, ale i vděk. Rychle se zase vzdálila. Pearly s Isley zrovna bavil Oliver svými veselými historkami.

Swain vystřelil poprvé. Trefil zelenou růži. Prodavačka ji podala Oliverovi, který si ji nadšeně převzal. Napodruhé se Swainovi podařilo trefit bílou růži. Láskyplně ji předal Pearly a ona mu za to udělila sladký polibek.

Swainovi zbývala ještě jedna rána. Záhadně mrknul na Sunny a poslední ránou vystřelil černého plyšového medvěda. Tak nějak odhadnul, že je to její oblíbená barva.

"Dík za radu," zaševelil a podal medvěda Sunny. Ta se zatvářila rozpačitě, ale medvěda si s díky vzala. Isley uznale pokývala hlavou, ale Sunny ještě nebyla úplně přesvědčená o Swainově povaze. Nedůvěra v ní přetrvávala i nadále.

Oliver najednou zbystřil a zvolal: "Babička!" Všichni se otočili směrem, kterým se díval. Opravdu se k nim blížila Raven a netvářila se zrovna dvakrát přátelsky. Swain nejistě pohlédl na Pearly, ale v jejím obličeji hledal nějaké vysvětlení marně.

Následující díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.